Interiér zdevastovaných Drážďanských kasáren v hlavní pevnosti města Terezín
Text vyšel v deníku Lidové noviny v úterý 14. července 2020 jako reakce na článek předsedy Židovské obce Praha Františka Bányaie „Památník ticha, memento pro všechny“ (Lidové noviny, 8. července 2020)
Autoři textu: Šimon Krbec, zakladatel a výkonný ředitel Centra studií genocid Terezín a autor vzdělávacího programu Vlaku Lustig a Pavel Chalupa, zakladatel a umělecký ředitel Centra studií genocid Terezín, člen představenstva Židovské liberální unie a autor projektu Vlaku Lustig
Předseda pražské židovské obce František Bányai se v článku „Památník ticha, memento pro všechny“ (LN 8. 7.), ve kterém obhajuje myšlenku založení nové státní příspěvkové organizace na nádraží Praha-Bubny, dopustil několika manipulativních a zkreslujících vyjádření k situaci v městské památkové rezervaci Terezín. Pan předseda Bányai předně ztotožňuje Terezín s Památníkem Terezín – státní příspěvkovou organizací, která jako tradiční instituce ve městě spravuje národní kulturní památku tzv. Malé pevnosti a několik objektů v tzv. Hlavní pevnosti.
Malá pevnost tvoří samostatný architektonický útvar a od Hlavní pevnosti je oddělena řekou Ohří. Výrazně rozsáhlejší Hlavní pevnost je samotným pevnostním městem s kasárenskými i civilními objekty a unikátním systémem opevnění. Zdaleka největším vlastníkem a správcem kulturních památek v Terezíně tak není Památník Terezín, ale Město Terezín, v jehož majetku jsou v současné době i nejohroženější rozsáhlé objekty a pevnostní systém.
Tyto památky nejsou pouze v „neutěšeném stavu“, jak píše František Bányai, ale jsou doslova v havarijním stavu a postupně se mění v ruiny (na fotografii interiér nejohroženější kulturní památky hlavní pevnosti města Terezín Drážďanských – Žižkových – kasáren). Byla to přitom Hlavní, nikoli Malá terezínská pevnost, která historicky v období druhé světové války sloužila jako tranzitní tábor a ghetto pro židovské obyvatele. Žádné jiné místo obdobného charakteru na území ČR nenajdeme. Z tohoto důvodu jsme 30. 6. v LN argumentovali, že novostavba památníku na nádraží Praha-Bubny nelogicky a absurdně odčerpá finanční prostředky ve výši 300 mil. Kč, které by se daly použít na záchranu alespoň jednoho z ohrožených objektů bývalého terezínského ghetta.
Stejně tak zavádějící je představa pana Bányaie, že bubenský památník nebude konkurencí rozvoje Terezína. Je přitom zřejmé, že existence nového muzea holocaustu v Praze bude mít zásadní vliv na návštěvnost terezínské pevnosti nejen veřejností, ale i školními skupinami. Ministerstvo kultury tak podporou bubenského památníku může ve výsledku přispět k prohloubení ekonomické stagnace města Terezín, kterou podrobně popisuje Strategie rozvoje města Terezín do roku 2030.
