PRAHA-BUBNY (14. července 2020) Přesně před osmi lety se začal na nádraží Praha-Bubny psát příběh unikátního projektu Vlaku Lustig.
14. července 2012 se divadelně-vzdělávací vlaková souprava připomínající transporty Židů během druhé světové války pod názvem „Vlak do nenávratna“ přesunula po kolejích z Prahy do krajských měst České republiky. Dnes si toto výročí připomněli na nádraží Praha-Bubny organizátoři a příznivci projektu. Hlavním programem Vlaku Lustig, který v letech 2012-2016 navštívil železniční stanice 35 měst České republiky, Polska a Slovenska, bylo dnes již legendární divadelní představení na motivy novely Arnošta Lustiga „Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou“.
Příběh židovské dívky, která se vzbouřila nacistickým zrůdám přímo v plynové komoře v Osvětimi, zaznamenal celkem 90 repríz. Některá města Vlak Lustig navštívil několikrát, jen v Praze-Bubnech se odehrálo celkem 30 divadelních představení a desítky koncertů, výstav a přednášek pro veřejnost. Celkem do Prahy-Bubnů projekt Vlaku Lustig přivedl více než 10.000 diváků všech generací. „Hlavní myšlenkou projektu Vlaku Lustig bylo uctít dílo a osobnost Arnošta Lustiga a připomenout hrůzy holokaustu a nacistických transportů evropských Židů do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Díky projektu Vlaku Lustig se veřejnost dozvěděla o zapomenutých místech naší moderní historie, například o deportačním nádraží v Praze-Bubnech, odkud byli odváženi pražští Židé do Bohušovic nad Ohří,“ říká k projektu Vlaku Lustig jeho autor Pavel Chalupa.
Vlak Lustig doprovázel i vzdělávací program, který se zaměřil nejen na holocaust, ale i na další případy genocidního násilí v dějinách lidstva. V roce 2013 Vlak Lustig například uvedl v českých a slovenských městech premiéru torza nejstaršího hraného filmu o genocidním násilí „Uchvácená Arménie“ z roku 1919. V sugestivním prostředí deportačních vagónů přednášeli mimo jiných švédský historik holocaustu Paul A. Levine, český publicista Stanislav Motl nebo brněnský politolog Miroslav Mareš.
Vlak Lustig během svých cest navštívil nejen nádraží, odkud byli během druhé světové války Židé deportováni, ale i ghetta ve Varšavě, Lodži a Krakově. Dvakrát v letech 2012 a 2015 se odehrálo divadelní představení Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou na nádraží v Osvětimi.
Od roku 2017 je divadelní vagon trvale umístěn na nádvoří Dělostřeleckých kasáren v Terezíně, kde je součástí stálé expozice Centra studií genocid. „Vagon Vlaku Lustig slouží pro divadelní a hudební produkce, ale i umělecké instalace. Je připomínkou unikátního divadelně-vzdělávacího projektu, který navštívilo 30 tisíc českých, slovenských a polských diváků,“ říká k současnému využití divadelního vagonu Šimon Krbec z Centra studií genocid Terezín, který byl autorem vzdělávacího programu Vlaku Lustig.
Ze současného stavu některých míst, která Vlak Lustig pěti ročníků navštívil, jsou jeho organizátoři hluboce znepokojeni. „V Praze-Bubnech se plánuje megalomanská přestavba na betonový památník ticha za 300 milionů korun. Autentický ráz nádraží Praha-Bubny, který dotvářel nezapomenutelnou atmosféru divadelních představení, tak zmizí v nenávratnu. Naopak v Terezíně, kde v hlavní pevnosti hrozí zřícení několika budov a rozsáhlé části opevnění, stát neinvestuje. Proto říkáme vládním představitelům, opravte Bubny za 20 miliónů korun a prostředky přesměrujte na záchranu Drážďanských kasáren v Terezíně,“ říká k současné situaci Pavel Chalupa. Ten zároveň plánuje, že se projekt obdobného typu brzy na železniční koleje vrátí. „Lidé ve střední Evropě se o historii zajímají, což dokládá i velká návštěvnost projektu Vlaku Lustig. V budoucnu bychom rádi s železničním projektem navštívili i Německo a místa, která nejsou tolik známá, například Nisko nad Sanem ve východním Polsku, kam v roce 1939 dorazil z Ostravy první transport v dějinách holocaustu,“ uzavírá umělecký ředitel Centra studií genocid Terezín Pavel Chalupa.
