TEREZÍN (9. května 2020) Dlouho opuštěný a zdevastovaný objekt Wieserova domu v Terezíně se podařilo zachránit. V současné době Město Terezín dokončuje rekonstrukci tohoto unikátního paláce francouzského typu z konce 18. století. Záchranu památky podpořil Evropský fond regionálního rozvoje a Ústecký kraj 130 milióny korun. Město Terezín dosáhlo na dotaci z evropských fondů díky partnerské smlouvě s Výzkumným centrem archeologie zla, které v roce 2017 v Terezíně otevřelo Centrum studií genocid. Ve Wieserově domě toto centrum v příštích pěti letech vybuduje stálou expozici mapující genocidní násilí v historii lidstva.
„V Terezíně jsme začali působit 9. května 2017, kdy nebylo ještě vůbec jisté, zda se rekonstrukce Wieserova domu dotáhne do úspěšného konce. Jsme nadšeni, že se tuto významnou kulturní památku podařilo díky podpoře Evropské unie a Ústeckého kraje zachránit. A to i z toho důvodu, že v krizovém období se bude na rekonstrukce zdevastovaných terezínských památek hledat financování velmi složitě,“ říká výkonný ředitel Centra studií genocid Terezín Šimon Krbec.
Stálá expozice pro Wieserův dům v současnosti vzniká s podporou Nadace ČEZ a ve spolupráci s mezinárodními institucemi a památníky historie genocidního násilí. Smyslem expozice je poskytnout široké veřejnosti odborné znalosti o příčinách a důsledcích genocidního násilí a způsobech, jak zabránit šíření rasistických, fundamentalistických a antisemitských tendencí posilujících nárůst nenávisti a násilí ve společnosti.
„V době 75. výročí konce druhé světové války vidíme několik alarmujících trendů. Ve veřejném prostoru jsou zpochybňovány příčiny a výsledky druhé světové války a je relativizována role pachatelů zločinů proti lidskosti. Zároveň po celé Evropě evidujeme nárůst antisemitských útoků. V této zjitřené politické atmosféře je otevřené popírání holocaustu již jen otázkou času,“ popisuje aktuální rozměr připravované expozice Šimon Krbec.
Expozice se však nezaměří pouze na genocidní události druhé světové války, ale přiblíží i univerzální sociálně psychologické příčiny genocidního jednání v dějinách lidstva a další události 20. století jako byla arménská genocida, masakr v Nankingu, genocida v Kambodži nebo genocida ve Rwandě. „Genocida je univerzální jev lidských dějin, který je výsledkem obecně známého sociálně psychologického procesu. Je tedy pouze na nás, zda díky znalostem oboru studií genocid dokážeme novým případům genocidního jednání zabránit,“ doplňuje Šimon Krbec.
Připravovaná expozice ve Wieserově paláci naváže na aktivity Centra studií genocid Terezín v Dělostřeleckých kasárnách, kde jsou umístěny výstavy využívající nejmodernější informační technologie. „Umělecká a pedagogická koncepce vychází z měnících se potřeb a očekávání mladé generace. Do našich aktivit proto zapojujeme například technologii virtuální a rozšířené reality,“ popisuje inovativní strategii umělecký ředitel Centra studií genocid Pavel Chalupa.
Výzkumné centrum archeologie zla zahájilo svou činnost v červnu 2012 mezinárodní konferencí Mountains of Moses a kulturně-vzdělávacím projektem Vlak Lustig, kterého se zúčastnily tisíce diváků v České republice, v Polsku a na Slovensku. Centrum v minulosti spolupracovalo s předními odborníky studií genocid, mimo jiné s historikem holocaustu Paulem Levinem, historikem arménské genocidy Haykem Demoyanem nebo rakouským expertem na historii romského holocaustu Gerhardem Baumgartnerem. Z českých odborníků patří mezi dlouhodobé spolupracovníky Centra politolog Miroslav Mareš nebo publicista Stanislav Motl.
