Historik Hayk Demoyan, ředitel Institutu arménské genocidy v Jerevanu, představil studentům kurzu Studií genocid a masového násilí historii, příčiny a důsledky největší masové vraždy první světové války.
Institut a muzeum arménské genocidy v Jerevanu byly založeny v roce 1995 a jsou součástí arménské Akademie věd.
Od zahájení první velké genocidy 20. století tento rok uplynulo přesně 100 let. Genocidu Arménů a dalších křesťanských národů žijících na území Osmanské říše si letos připomíná celý civilizovaný svět.
Jedna z nejtragičtějších událostí v dějinách lidstva začala v dubnu 1915 na území dnešního Turecka systematickým vyvražďováním arménské populace. V noci z 23. na 24. dubna 1915 byli zatčeni nejvýznamnější představitelé Arménů žijících na území Osmanské říše. V dalších měsících mladoturecké nacionalistické vedení Osmanské říše nechalo vyvraždit přibližně 1,5 milionu arménských mužů, žen a dětí.
Události roku 1915 jsou zdrojem mezinárodněpolitických kontroverzí. Turecko jako nástupnický stát Osmanské říše po první světové válce tuto genocidu systematicky a dlouhodobě popírá. A to i navzdory odborným názorům světově vědecké komunity.
Například Mezinárodní asociace badatelů v oboru studia genocid (International Association of Genocide Scholars) opakovaně v letech 1997 a 2007 označila vyvraždění Arménů a dalších menšin žijících na území Osmanské říše za genocidu.
Výrazné kontroverze vzbudil letos výrok papeže Františka, že 24. duben je památným dnem arménské genocidy.
Hayk Demoyan studentům Univerzity Karlovy připomenul, že právě popírání arménské genocidy bylo jedním z argumentů nacistického vedení pro provedení genocidy Židů, Romů a dalších skupin obyvatel v letech 1939-1945.
Kurz Studií genocid a masového násilí dále pokračuje srovnávací případovou studií genocidního násilí ve Rwandě, Kambodži a Dárfúru, kterou představí Martin Weiser.
V příštím týdnu do Prahy zavítá Gerhard Baumgartner, výzkumný ředitel Dokumentačního střediska rakouského odboje (DÖW). Jeden z předních evropských odborníků na genocidu Romů a Sintů se ve své přednášce zaměří na proces exkluze a perzekuce Romů a Sintů v Evropě třicátých a čtyřicátých let.
Více o genocidě Arménů na stránkách archeologiezla.cz:
Rozhovor k arménské genocidě odvysílaný 23. dubna 2015 ve studiu Českého rozhlasu Leonardo
Komentář Mladé fronty DNES „Proč vláda mlčí k popíračství?“ publikovaný 16. dubna 2015
Záznam debaty v Knihovně Václava Havla z 9. dubna 2015; o kořenech genocidy, jejím popírání a reflexi diskutovali za účasti představitelů arménského i tureckého velvyslanectví Milada Kiliánová, Haig Utidjian a Šimon Krbec
Rozhovor týdeníku REFLEX 28/2012 s Vahramem Shemmassianem, ředitelem arménských studií na California State University v Northridgi a hostem konference Mountains of Moses 2012